uvnitř mé hlavy

30. ledna 2018 v 19:24
Mám v sobě děsnej vztek na celou situaci, cítím se děsně. Zítřek rozhodne o tom, jak to bude dál, co udělám, jaká budu.
Cítím se tak hrozně na hovno, všichni se snaží hrát jak mi rozumí, myslí si, jak se cítím líp ze dne na den. Jenže to, že se snažíte vypadat v pohodě, ještě neznamená, že tomu tak je. Dusím v sobě naprosto všechno, protože teď je to období, kdy prostě musím a to že jsem otevřená hodně. Jenže taky mám svá tajemství.

Když si neumím vážit času co teď mám, zasloužím si vůbec ty další vteřiny navíc? Chci to vůbec?
Jsem unavená z tohohle života, pokaždé si myslíte, že to, co máte je to pravé, jak už to bude dobrý a pak jak kdyby se vám život zasmál a celý to shodil.

Babička mi říkala, že všechny tyhle špatné věci se dějou jen silným lidem, u kterých bůh ví, že je zvládnou. Třeba má pravdu, vím, že teď budu muset být hodně silná, ale nejsem si už jistá, jestli to zvládnu, mám okolo sebe sice spoustu skvělých lidí, ale stejně jsem sama. Všichni si myslí, jak se po týdnu budeš cítit líp.

Nejhorší je, že existují věci, kterým já prostě nerozumím, nedokážu to. Chci se všeho vzdát a zároveň vím, že je to hloupost, ale pochopte, že už jsem z toho prostě unavená, celej život balancuju na hraně a stojí mě všechno usilí, ale tohle je už na mě moc. Jak je možný, že debilové spolu mohou zůstat, jak je možný, že spoustu lidí, co se navzájem sami sebe neváží a ubližují si mají to právo spolu zůstat a ty normální, kteří se milujou prostě nemůžou?
Proč musím neustále bojovat? Proč do prdele.

Tak víte vy co teď momentálně fakt chci a jak se cítím? Chci umřít, zeškrábat se do krve, cítit aspoň chvíli něco jinýho než tu čirou bolest, ale víte co je ještě horší? Že ty myšlenky jsou děsně intenzivní, ale neudělám to. To je teprve utrpení. Neudělám to, protože nechci, aby o mně někdy nejaký pitomci říkali, jak jsem byla slabá, ačkoliv by o tom věděli úplný hovno. Ještě horší je pro mě o tom psát, ale musím se z toho vypsat..
Tohle jsou moje myšlenky, co mě do toho tíží v mojí hlavě, ale v pohodě, já je zvládnu jako vždycky :-)

Tímhle světem jsem už unavená. Nevím, co je reálné, ale vím, že mě spoustu lidí miluje, o to víc mě mrzí, že prostě nemůžu být ta, kterou milujou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama