Be you

6. ledna 2018 v 23:48
Po hrozně dlouhé době jsem konečně zpět. Moc dlouho jsem přemýšlela, jak tento článek vlastně napsat, abych vyjádřila přesně to, co potřebuji a myslím, že už to konečně mám.

Určitě si stejně jako každý kladete často otázku kdo vlastně jsem. Všichni by chtěli dělat něco, co je baví a spoustu z nás ani vlastně neví, co by dělat chtěli. Byla jsem obyčejná holka s úzkostmi, která chodila do školy, trpěla méněcenností, hádala se s rodiči a modlila se, abych už konečně vypadla z hnízda. Měla jsem cíle a sny, které se neustále měnily ze dne na den, ale pořád jsem si za nimi stála hlava nehlava. Chtěla jsem jít na vysokou školu, být psycholožka, bydlet v Praze a pomáhat lidem jako jsem já, teď tu však sedím jako úplně jiný člověk, který čte zápisky někoho jiného a na starých fotkách se málokdy pozná. Nikdy by mě nenapadlo, že budu zamilovaná a zasnoubená s nejlepším klukem na světě a budu s ním muset mluvit anglicky nebo dokonce žít s ním ve Walesu. Budu šťastná a silnější než kdy předtím, budu vážně umět mluvit anglicky (co se budeme povídat, škola nám toho zas tak moc nedá) budu prozatimně pracovat v květince, kde se zrovna holka s obchodní akademií a myšlenkama typu "jsem nešikovná" vážně naučí vázat kytice a lidi jí budou milovat jako ona je.

Dnes už vím, že dokážu cokoliv, co si zamanu a to je přesně ten bod, kam se všichni musíme dostat sami.

Hrozně dlouho přemýšlím o přirozené kráse a stále nechápu, čeho se lidi tak bojí. Už odmalinka nás učí, co je správné a co špatné, z časopisů a medií k nám doléhá, jak by měla vypadat krásná žena a dokonalý chlap, perfekntí máma, rodina. Spousta holek na sebe patlá make-up, nosí stahovací prádlo, dokonalé oblečení, všechny se musejí líbit a musejí být perfektní, i když by to znamenalo mrznout venku v minišatech. Každá holka musí být perfektní a každá z nich se předhání, která z nich je hezčí. Ta druhá polovina, chce to samé, drží diety a snaží se je dohnat, ale jediné, co jim to přináší je šílenství a deprese.
Nikdy jsem nechápala, jak se holka může stát anorektičkou nebo bulimičkou do té doby, než jsem si začala všímat nemístných poznámek od mých nejbližších, možná to tak doopravdy nemysleli, protože jsem nikdy neměla pocit, že bych byla tlustá, ale tím to všechno začalo. Do teď si musím dávat pozor před myšlenkami typu "nejez to, budeš mít zase stejnou váhu jako předtím, už ti nikdo nebude říkat, že jsi zhubla, ale že jsi zloustla, což znamená, že jsem tlustá, že?" Vážně nám lichotí, když nám někdo řekne, že jsme zhubli a přijdeme si tlustí, když nám někdo řekne opak? Proč?

Dnes jsem zrovna viděla fotku slečny, která si jako jediná zveřejnila fotku, kde byla šíleně hubená a fotku, jak vypadá dnes, jako správná žena. Psala o tom, že doba, kdy byla "hubená" byla šílená, protože byla nešťastná a nespokojená, chtěla být modelkou, nejedla a propadala do depresí. Na té druhé fotce popisovala sebe jako tu krásnější a konečně spokojenou holku, kterou vlastně ve skutečnosti chtěla být.
Chápete?

Když koukám na fotky slečen, které nádherně líčí až dělají hotové zázraky, vždycky si nejvíc všímám výrazů slečen na fotkách PŘED A PO, na fotce, kde jsou naprosto přirozené jsou jak hromádka neštěstí typu "už to zmákčni, ať to mám za sebou" a na té druhé, kde jsou namalované jako panenky, mají vždy sebevědomý pohled "to je ono, konečně vypadám jako člověk". To je přeci hrozné. Neříkám, že jsem proti make-upu, to rozhodně ne, jen bych si přála, aby jsme se my holky naučily malovat proto, že chceme ne proto, že to potřebujeme nebo musíme, nikdy nesmíme dopustit, aby make-up byl něco víc, než naše přirozená krása.
Spoustu kluků mi vždycky říkalo od té doby, co jsem se přestala malovat: "to je tak super, že se nemaluješ tyvado, to se mi na tobě děsně líbí", protože se to málokdy vidí, je to v pořádku? Dokážete si představit svět, kde bychom my ženy byly na stejné lodi, jen čistě přirozeně krásné se svojí důstojností? Že bychom konečně byly MY?

Vážně make-up nebo plastika dokáže nahradit přirozenou krásu? Co je skutečně podle vás krása? Vypadat jako modelka z časopisu? Je vlastně skutečně krásná? Co kdyby začala být přirozená krása a přirozené křivky krásnější? Co když jsou?

Měli bychom zapomenout na všechny předsudky, zapomenout na všechno, co je dané. Být prostě námi. Podívat se do zrcadla a vidět všechny naše ženské křivky, strie, velké zadky, velké boky jako tu nádhernou věc, co se nám mohla stát, protože jsme nádherné. Věřím, že když začneme všichni přemýšlet malinko jinak a pomáhat si změnit tohle myšlení, půjde to. Můžete začít tím, že přestanete soudit ostatní, přestat s myšlenkami "no ta vypadá, ta je tlustá, ta měla radši zůstat doma" a podobně, protože až se naučíte vidět jinak ostatní, začnete vnímat jinak i sebe, protože to jak vnímáme ostatní je jako zrcadlo sebe sama. Nastavme si svoje měřítka dokonalosti. Doporučuju mrknout na kampaň "za normální holky". Já vím, že se to zdá těžké, ale není, věřte mi, stačí aby se probralo jen pár lidí a půjde to jako lavina.

Za poslední dobu jsem se také seznámila s mnoha životními příběhy, které byly neuvěřitelné, až pak mě to trklo.
Spousta z nás má milion problému, milion zážitků, komu by nikdo nepřál a spousta z nás se o tom stydí nebo bojí mluvit. Přitom to, čím jsme si museli projít z nás právě dělá to, čím jsme.
Můj dlouholetý známý se mi nedávno svěřil, že trpí poruchou osobnosti, bere prášky a navštěvuje psychiatra společně s jeho přítelkyní, která bere antidepresiva, další trpí úzkostmi jako já, dalším zemřela maminka, někoho zase zavrhla rodina, je toho spousta. Byla jsem hodně zaražená, vemte si, jak silní vlastně jsme. Kolik příběhů na světě existuje a všichni byli nucení je nějakým způsobem zvládnout, zvládat každým dnem a to nás všechny dělá neuvěřitelně silnými.

Všechno co se nám přihodilo nás dělá tím, čím jsme. Neměňme se pomocí make-upu a nevím, čím vším, buďte sami sebou. Buďte prostě vy, protože právě tak jste dokonalí.

Hrozně moc bych si přála, abyste každá našla toho ideálního chlapa, který vám bude říkat, jak nádherné jste, toho, který bude mít oči jen pro vás, pro kterého budete vy ta modelka. Protože jste ta nejnádhernější bytost, jaká může existovat a zasloužíte si to.

Rozhodně se těmhle věcem budu ještě věnovat a udělám z toho něco velkého.
Teď prozatimně mějtě krásný den a lepší pocit po přečtení tohodle článku a zkuste o tom popřemýšlet.

Miluju vás takové, jací jste. Zkuste to i vy.
B.U.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Allex Allex | E-mail | Web | 13. ledna 2018 v 15:00 | Reagovat

To je krásný článek. :))
V jedné knize jsem četla skvělou věc, že make-up má krásu podtrhnout a zvýraznit a ne ji tvořit.

2 k. k. | Středa v 18:03 | Reagovat

"zveřejnila fotku, kde byla šíleně hubená a fotku, jak vypadá dnes, jako správná žena" Hubená holka teda nemůže být žena, jenom anorektička, co se žene za cílem z dementního časáku?
Na těchhle článcích miluju, jak se holky poplácávaj po špekách a zbožňujou je, páč jsou přece krásný, na druhou stranu absolutně odsuzujou druhou stranu, která (velký překvapení) má taky přirozený křivky, akorát bez tuny sádla navíc.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama