Problémky v ráji

7. června 2017 v 17:39
Hodně si všímám jak u sebe, tak i u ostatních lidí, jak lidé vnímají a reagují na postupně se měnící (vyvíjející) vztah. Já upřímně nesnáším změny a stejně jako se učitelé každým dalším rokem na škole stávají nesnesitelní, tak i já ve vztazích. Já miluju lásku a miluju začátky každého vztahu, je to strašně krásný, ale postupem času mě to akorát mění a trápí. Přijdu si občas jako otrok sama sebe, protože ve vztahu se přestávám automaticky soustředit na sebe i na svou sebelásku, což mě hrozně mrzí.

Měla jsem za svůj život spoustu nápadníků, všichni si mysleli, jak jsem skvělá, ale žádní ve skutečnosti nevěděli, jak těžké je to s semnou ve vztahu. Trpím úzkostmi, které jsou občas vážně neúnosné. Jindy jim utečete, ale někdy vás prostě semelou na hromádku a člověk, který to nikdy nezažil si o vás myslí, že máte jen další blbou náladu. Ještě lepší je, když na vás ta osoba začne být "na oplátku" taky zlá, protože si myslí, že na ní útočíte. To je příčina, proč vždycky přes všechny sliby typu "vždy tu budu pro tebe" stejně skončím sama uplakaná.

Rozčiluju se požehnaně často, protože spoustu věcí vnímám a chápu jinak. Jako každá holka dokážu ve všem najít něco, co ve skutečnosti ani neexistuje a hlavně všechno pro mě musí mít význam a logiku. Když ale vážně vybuchnu, potřebuju co nejvíce pozornosti, protože když jí nemám, je to pravděpodobně ten důvod, proč jsem vybuchla.

I když to zní jako největší klišé, tak v těhle chvílích potřebuju co nejvíce lásky, potřebuju cítit a vědět, že mě ta osoba v týhle situaci nezavrhuje. Je těžké si to nebrat osobně.

_________________________________________________________________________________________________________________

Zjistila jsem ale jednu věc, na začátku si hlavně všímáme takových těch typických zamilovaných gest, ale postupem času nám přijde partner protivný, že se vůbec nesnaží a vše stojí za prd. Jenže v tom dalším stadiu vztahu je to už malinko o něčem jiným. Například:

* I přesto, že jste byla neskutečně protivná a řekla jste spoustu špatných věcí, vám udělá jídlo.
* Nebo si pro vás bez keců přijede, i když s ním celou cestu nepromluvíte ani slovo, nechá vás v tichosti a občas vidíte, jak po vás pokukuje a čeká, kdy vás to přejde.
* Když šíleně vyšilujete kvůli nějaký holce a on vás nečekaně uprostřed řeči políbí a vy pochopíte, že jste pro něj ta jediná.
* Když se rozzáří, jakmile přijde po práci domů a uvidí vás
* Když vás obejme a vy se cítíte naprosto v bezpečí před celým světem
* Když jste naprosto naštvaná, on absolutně nechápe, co se děje, ale i tak přijede za vámi do práce s květinou
* Když jemu není dobře a jen se k vám přitulí a vy najednou ucítíte, jak důležitá pro něj jste
* Když se jdete bavit s přáteli a on je ochotný pro vás kdykoliv přijet
* I když je největší bručoun světa, tak vám udělá polévku
* Když oba stravíte večer vedle sebe, ale každý po svém

Občas je snažší přehlížet tyhle věci, protože furt očekáváme něco víc. Očekáváme, že náš milý nám řekne přesně ta slova, co potřebujeme slyšet, že vždycky udělá přesně to, co chcete a podobně. To se nikdy nestane. Důležité proto je, všímat si toho, co je. Naše drahá polovička nás miluje celým svým srdcem, jen jsme občas všichni pitomečkové.

Dlouho jsem se třeba také ovládala, aby nedošlo k žádné hádce, a když k ní došlo, nebylo to hezké, ale jsem ráda, že se to stalo. Při každé hádce totiž poznáte skutečný charakter člověka. Stane se spoustu ošklivýho, ale to je přesně to, co se musí stát, jelikož po hádce si můžete v klidu vyříkat, co vám vadí, co má ten druhý dělat, když uděláte zase tohle a podobně. To je přeci hrozně důležité pro vztah, musí se dál vyvíjet, jinak zanikne. Navíc každý občas potřebuje vypustit páru.

________________________________________________________________________________________________________________
PS. Jestli to vážně čteš, tak je tu vzkaz pro tebe.
Vlastně celý tenhle článek je pro tebe.
Když o tom všem, co se děje nebo může dít, přemýšlím. Uvědomuju si, že ve spoustu věcích jsem děsnej sobeček, ale ve všem mi brání strach, protože jsem si vážně prošla šíleným terorem. Jsem strašně ráda, že jsme se potkali a mohla jsem s tebou prožít všechno to krásný. Nevím, jaké pokračování to pro nás má dál do budoucna, ale chci abys věděl, že tě moc miluju. Nechci si kazit dny, kdy se máme mít krásně, protože nevíme, kdy to skončí. Moc bych si přála být pro tebe ta, která se nebojí a podniká s tebou všechno, co bys chtěl, chci abys byl jen šťastný. Děkuju ti, že se mi dal zpátky víru v opravdovou lásku, že si mě naučil znovu mluvit o problémech, a i když to hlavní nevidíš, naučil si mě zároveň víc ovládat moje emoce. Proto si tě budu vždycky vážit ze srdce nejvíc. Jsi moje světlo. Hrozně ráda bych slyšela něco podobného, protože za poslední dobu si přijdu k ničemu a furt se s někým srovnávám, a když z tvých úst slyším, co bys chtěl a já vím, že ti to nemůžu dát nebo aspoň ne teď, ničí mě to víc, než si myslíš.
Doufám, že se to ještě celé rozvine, že se to zlepší a já budu menší sobec, protože máme být šťastní oba. Bolí mě z toho srdíčko.
Miluj mě a buď tu s semnou dokud to jde.
Můžeme společně změnit spoustu věcí, ale musíme být na to dva.

Možná to necítíš, ale stojím při tobě vždycky, i když se chovám jako pitomeček.

_________________________________________________________________________________________________________________

Přeju si, abyste každý našel někoho s kým vám je opravdu krásně a když přijdou přeháňky a temné dny, jakože oni přijdou, tak abyste je společně obstáli a byli silní. Vždy se to zase obrátí k lepšímu. Bez toho špatného bychom nikdy nepoznali to dobré.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 GVKB GVKB | E-mail | Web | 7. června 2017 v 18:05 | Reagovat

:-) Jak utéci z konzumního očistce? :-)
Konzumní očistec je postaven na lži a krádeži, dobrota k cizím ubožákům je zde velikým hříchem, za který je zde tvrdý trest. Konzumnímu peklu vládnou dokonalí lháři a dokonalí zloději, kteří jsou v centru konzumního pekla a zde pomocí; daní, cla, poplatků, regulací, dotací, korupce, klientelismu, výjimek, imunity, atd. vše ovládají. Lidově se zde hovoří už dlouho u nás o tom, že zde v tomto konzumním očistci vládne horních deset tisíc mocných a bohatých čertů, co zde mají díky centralizaci výhody a jistoty. Tyto elitní svaté čerty poznáte snadno z jejich utrácení peněz na drahé domy a drahá auta.

Po smrti těla zde není peklo nebo ráj, to jsou jenom pohádky pro děti, aby pekelně chytré děti v pekelném očistci, nezlobili dospělé čerty, svými dětskými čertovinami. Jak utéci z konzumního očistce? Mnoho čertů si naivně myslí, že se stačí přestěhovat do jiné konzumní pekelné společnosti a tím uniknou z konzumního pekelného očistce, to je jako se přestěhovat z jednoho vězení do jiného vězení. Použijme vylučovací metodu, sebevraždu a přestěhování jsme už vyloučili, co nám ještě tedy zbývá za možnost? Jedinou možností je se dostat mezi horních deset tisíc čertů, co jsou v centru konzumního pekla, v centru pekla je zaslíbený konzumní ráj pro horních deset tisíc čertů.

Ano budete muset na sobě pracovat, tak jako na sobě pracují sportovci, aby se dostali do první ligy, nestačí jenom změnit povrch těla a vypadat z dálky jako svatý čert, musíte změnit i svojí čertovskou duši! Jde o to změnit svoje priority, základní prioritou pro čerty co jsou zde v první pekelné lize je sebenenávist, budete proto konzumovat doma pivo, kouřit doma cigarety, jíst mimo domov jednoduché nekvalitní jídlo v autě, které jste si koupili na dálnici, nebo v obchodním centru, k tomuto jídlu pijete nekvalitní sladké nápoje.

Díváte se do barevných monitorů na nekvalitní psychickou potravu, díky které se ve vaší hlavě hromadí toužení, které je vám pekelným soužením, dostáváte se do psychického pekelného začarovaného kruhu, a vaší jednou prioritou je dostat se mezi elitu v konzumním pekle. Nejvíce myslíte na to jak mít pekelné štěstí, poznali jste, že bez štěstí nemáte šanci se dostat mezi horních deset tisíc svatých čertů, protože vstup do ekonomického ráje je zabezpečen pekelně dobře a profesionální kontrola okamžitě odhalí jakýkoli drzý pokus, o nepovolený vstup do konzumního ráje.

2 Bublushka Bublushka | Web | 9. června 2017 v 10:45 | Reagovat

páni :-O jako bys mi mluvila z duše- mám teď totiž ten samý problém... mám též úzkostnou poruchu a trpím depresemi ale nechci na to brát prášky a tak to nějak přežívám a občas to na mě prostě padne a nedávno to bylo pár dní kdy tu byl přítel po dlouhé době (kvůli rodinným neshodám je na půl roku v cizině) nejdřív nic neříkal a byl tam pro mě, ale časem se mu to rozleželo v hlavě a jednou, jsme se trochu ovínění děsně pohádali- řekli jsme si tolik ošklivého a teda hlavně on mě a mě to tak mrzelo... ale vyříkali jsme si to...zůstalo ale takové zvláštní napětí a nevím moc co z toho vyleze- ale taky jsme si uvědomila co vše pro mě vlastně dělá a ani jsem sem u nedivila že se naštval... jen mě mrzelo co vše řekl, ale co se dá dělat, život jde dál a ta hádka jen pročistí vody...a on je ten jedinej co to se mnou vydržel takže si vlastně nemám co stěžovat :D

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 9. června 2017 v 16:30 | Reagovat

[1]: Hej kámo, máš u sebe ještě něco. To, na čem jedeš, bych ráda zkusila, to jsem určitě ještě neměla. To nebude jenom obyčejnej trip. To je jak kdybys sis dal na candyflip ještě piko, nebo něco podobnýho.

4 Srdcová Dáma Srdcová Dáma | Web | 9. června 2017 v 20:42 | Reagovat

[3]: Přesně :D

5 Kate Kate | E-mail | Web | 10. června 2017 v 8:25 | Reagovat

Okomentovala bych to asi takto: "Nejtěžší je milovat ty, kteří naši lásku nejvíce potřebují." a "Zapomenout pro druhé sama na sebe je ten největší hřích."
Hezký článek ;) :)

6 Natálie Natálie | Web | 10. června 2017 v 12:34 | Reagovat

já mám momentákně taky docela nový vztah a vše o čem píšeš jsem zažila .. a proto jsem ráda, že vždy když mi je psychicky zle, tak mě můj přitel podrží a je se mnou a dá mě zase do pořádku.. :)

7 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 10. června 2017 v 13:23 | Reagovat

Každej je někdy tak trochu sobeček. Tak doufej, že si ten vyvolený človíček u tebe přečte. :)

8 holka-ktera-kazi-romantiku holka-ktera-kazi-romantiku | 11. června 2017 v 0:04 | Reagovat

[2]: Já už to nemohla vydržet a nechala jsem si nějaké prášky předepsat a chvíli pomáhaly, ale později si na ně moje tělo udělalo jakousi imunitu, takže jsem asi taky odsouzená jen k přežívání :D
Já jsem moc ráda, že si sem napsala, jelikož ráda vidím, že na tom takhle nejsem sama! :)
Tak ti přeju, aby se to brzy urovnalo a abys byla hlavně šťastná!

9 Rien Toute Rien Toute | E-mail | Web | 11. června 2017 v 21:35 | Reagovat

Hezky napsané, přeji, ať ten vztah vám nadále vydrží. Je hezké vědět, že to někdy může fungovat :-)

10 outcry outcry | Web | 11. června 2017 v 22:00 | Reagovat

Jsem na tom úplně stejně!!! Taky mám tyhle stavy, kdy to vypadá, že jsem zlá a podobně.. Když jsem našla lásku, která tohle všechno celkem tolerovala, tak to neskončilo vůbec dobře a docela dlouho jsem se z toho dostávala :(.. Každopádně teď jsem zase na dalším začátku a řekla jsem si už, jen pro moje osobní duševní zdraví, že když to nevyjde, tak na vztahy kašlu. :/

11 Jezzie Jezzie | E-mail | 12. června 2017 v 14:41 | Reagovat

Nádherný článek. Přesně popisuje to, co právě prožívám. Přesně popisuje toho, koho mám vedle sebe. Když nad tím tak přemýšlím, asi mám doma skutečný poklad :)

12 Annie Annie | Web | 12. června 2017 v 15:18 | Reagovat

Tak přesně tohle při svém štěstí asi nikdy nepotkám. Ale zní to moc krásně a držím palce, ať vám to dlouho vydrží! Nejlépe navěky. :D :) <3

13 Dave Sharm Dave Sharm | 14. června 2017 v 22:06 | Reagovat

Upřímně holka. Vzchop se a nepřemýšlej tolik. Nezapomeň, kdo hledá najde.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama