Samá láska

16. března 2017 v 21:29
Jako malinká jsem vždycky večer s babičkou vysedávala v kuchyni a řešila všechny záhady světa. Milovala jsem babičky příběhy a mrzí mě, že neví, jak moc kouzelné pro mě vlastně byly.
Vždycky mi říkala, že až vyrostu, budu mít na každém prstu jednoho kluka a táta je bude muset odhánět. Já pak vždycky fascinovaně zírala na své ruce a říkala si, jaké množství kluků to musí být, to snad přeci nemáme ani ve školce. Šíleně jsem se těšila, až vyrostu.
Často mi vyprávěla o pravé lásce a já se jí ptala, jak se pozná, že je to ten pravý. Bylo mi 5 mimochodem a už jsem se zajímala o kluky, achjo.
Řekla mi, že to prostě poznám, stačí, když ho jen potkám a ucítím to. Bude to jiné a silné.
Byla jsem hrozně rozzlobená, protože čekat jsem fakt nechtěla. Často si tu chvíli vybavuju, naplňuje mě štěstím a pořád mě drží v naději.

Na pravou lásku jsme už dávno všichni přestali věřit, je to pochopitelné, protože jsme byli tolikrát zklamáni, ublíženi a zdrceni. Vidíme to i u svých rodičů či blízkých. Já třeba vyrůstala i v tom, že každý člověk člověk miluje a pak už to prostě není láska, co vás drží spolu, ale zvyk nebo že jeden vždycky miluje víc.
Jestli tomu skutečně věříte, tak jste hloupí. Je to sprostá zbabělost a výmluvy, kterou jste si utvořili ze svých špatných zkušeností, které už ale neexistují.

Dnes když jsem seděla v čajovně a bavila se s kamarádkou a uvědomila si, že jsem to pocítila, ale můžu se jen domnívat. Ano, vracím se do své dětské naivity a plánuju v ní zůstat. Milovat za hranice svých možností a je mi úplně jedno, jestli to bude nebo nebude opětované.

Nejde vyjádřit, jak je to jiné. Už od první chvíle, kdy jsem se zdráhala políbit toho nejlepšího kluka, se cosi změnilo. Nebyl to normální, prázdný polibek a sama jsem tomu nerozumněla. Každá chvíle s ním začala být vyjímečná. Můžete dělat určitou věc milionkrát, až pro vás může ztrácet význam, do té doby než se objeví ten, kdo tomu dá význam. Je to všechno jako poprvé a neexistuje nikdo jiný, jako by nikdy neexistoval, všechno dává dokonalý smysl. Všechno je tak přirozené a nádherné.

Dokonce znáš už i mé horší stavy, je to jako bychom spolu stihli prožít všechny věci světa za pouhou vteřinu. Mám občas pocit, že tě znám celý život a to mě děsí.
Už vím, co znamenají všechna ta znamení, o kterých jsem mluvila. Ten řetízek, který nosíš, byl pro mě dříve vyjádřením opravdové dětské lásky, teď jsi ty mým znamením.
Jednou si řekl, že přemýšlíš, po tom, co prožíváš s semnou, jestli si někdy opravdu miloval nebo si to jen myslel a já nad tím přemýšlím každou chvilku.
Teď je to opravdové, protože máš člověka, který to bude dvojnásobit. Jsme sluníčka.

Vážně myslím, že už jsem poznala ten pocit, o kterém babička mluvila a hodlám se jím unášet.

Buďme naivní, protože tím si tu lásku užijeme na úplné maximum, protože pokud nás to jednou zlomí, můžeme aspoň říct, že jsme skutečně milovali.
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Siginitou Siginitou | Web | 16. března 2017 v 21:36 | Reagovat

Já ještě pořádně lásku nezažila, nebo mi to tak občas přijde :( Asi sem vadná :D

2 holka-ktera-kazi-romantiku holka-ktera-kazi-romantiku | 16. března 2017 v 21:53 | Reagovat

Já jsem taky myslela, že už se snad nikdy nedočkám, ale ono to všechno přijde ve správnou chvilku, uvidíš.

3 Siginitou Siginitou | Web | 5. dubna 2017 v 12:38 | Reagovat

[2]: Snad máš pravdu, ale někdy mám pocit že to není pro mě určené :(

4 Dominátor Dominátor | Web | 5. dubna 2017 v 13:09 | Reagovat

láská je na prd lepší je být svobodný a nemít ani děti.

5 sportovnii sportovnii | Web | 5. dubna 2017 v 13:21 | Reagovat

Nepochybně,ale aby byla oboustranná,to se těžko stává

6 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 5. dubna 2017 v 14:37 | Reagovat

Ach, naivní vyprávění pro naivní dětičky. No jo, spousta lidí to zná. A pak se diví až vyroste a ztloustne a žádný odhánění kluků se nekoná. Lol.
Pravá láska je především prázdný pojem z vyprávění a amerických slaďáků. Ve skutečnosti je tahle "harmonie", kterou známe od prarodičů a z vyprávění spíš závislost.

Zbabělost a výmluvy se skrývají ve víře v nepodložené pojmy a narýsovaný představy z pohádek. Zbabělost je únik. A tyhle představy o "pravé lásce" únikem jsou. Nebuďme čistě naivní, ale racionální, pokud můžeme.

7 Annie Annie | Web | 5. dubna 2017 v 15:02 | Reagovat

Potom jsem nikdy nemilovala. :)

8 Talaniel Talaniel | E-mail | Web | 5. dubna 2017 v 15:32 | Reagovat

Myslím, že jakousi formu pravé lásky prožívá má milovaná L. se svým mužem. Stačí je chvíli pozorovat. Závidím jim? Nevím. Asi jim to přeji, byť mi u toho krvácí srdce. Nezbývá mi nic jiného, než znovu nalézt hluboký cit ke své lepší polovičce. Dokážu to?

9 girl-diy girl-diy | Web | 5. dubna 2017 v 20:57 | Reagovat

Babička mě la dobrou hlašku jak vyrosteš na kažem prstu budeš mit jednoho kluka

10 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. dubna 2017 v 21:00 | Reagovat

Je nutno oddělit zamilovanost od lásky. Člověk se může zamilovat  do druhého, který není ani moc krásný, ale prostě k němu vzhlížíš. Měla jsem to spíš nastavené tak, že jsem byla zamilovaná do toho, kdo za mnou moc nechodil, možná ani nevěděl, že ho "strašně" miluji, hledám každý jeho pohled či znamení, že mu na mě trochu záleží. Ale časem si uvědomíte, že možná by to nebylo to pravé. Kdyby existovala jedna pravá láska, nebyl by člověk schopen navázat další vztah. Myslím, že pravá láska je ta mateřská, která trvá (aspoň tak to mám já) a manželská, kdy se znáte natolik blízko, že si nedovedete představit žít s někým jiným. Život není jen líbání, milování, ale i chvilky zlé, kdy toho druhého možná nenávidíte, ale  běda, kdyby se mu něco stalo...

11 LusyW LusyW | Web | 5. dubna 2017 v 22:58 | Reagovat

Více než 11 let jsme spolu, od loňska manželé, dvojčatům budou dva roky teď... Byla to láska na první pohled, moje první velká láska a milujeme se pořád, i když je to samozřejmě trochu jiné (s dětmi, prací, starostmi...), ale stále to je láska. A minimálně z mojí strany stále i zamilovanost. Nehádáme se, nemáme krize, máme krásný společný život.
Pravá láska existuje. Věřím tomu. Věřím tomu, že ji prostě žiju! :) A kdo tvrdí, že nemůže být, tak si to asi jen přeje. Protože proč by měl být někdo jiný šťastný, když ne on?

12 Myfair favourite Myfair favourite | E-mail | Web | 6. dubna 2017 v 8:12 | Reagovat

Mně se stačí podívat na rodiče a vím, že pravá láska existuje. :-)

13 Extrovert Extrovert | 6. dubna 2017 v 8:14 | Reagovat

:) Přijde mi ta naivita vtipná. Věřím, že láska je jen pocit sympatie, která jednou vyprchá a my doufáme, že dříve umřeme než vyprchá. :)

14 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 6. dubna 2017 v 9:21 | Reagovat

To je moc hezky napsané, mně nic takového babička a ani maminka neříkala a když tady ta slova čtu, vrátila jsem se do doby, kdy jsem něco podobného prožívala. Vztah sice nevydržel, ale byl i tak moc krásný...

15 Dominátor Dominátor | Web | 6. dubna 2017 v 12:54 | Reagovat

http://lagablog.blog.cz/1609/michaela-janikova-nejlepsi-klicovy-pracovnik-s-kocianky

16 Dominátor Dominátor | 6. dubna 2017 v 13:31 | Reagovat

http://lagablog.blog.cz/1610/moje-leto-kazdy-rok

17 Elenya Elenya | 6. dubna 2017 v 15:06 | Reagovat

Jsme s přítelem 8 let a milujeme se stále více a více. Brzy se budeme brát a čekáme spolu malý zázrak. Ať si každý říká, co chce, pravá láska existuje, jelikož já jednu právě prožívám. :)

18 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. dubna 2017 v 16:29 | Reagovat

Je to krásné, když ji prožíváte. Já už to posuzuji z pozice vdané ženy - jsme spolu 56,5 roku, takže něco o lásce i manželském životě vím.
Když se lidé nehádají, je to někdy tím, že jsou buď klidnější, ale pozor- komunikace je nutná, jinak v sobě člověk ledaco dusí a najednou to bouchne. Hádat se musí umět, hlavně se nehádat pořád...

19 Sonya Sonya | E-mail | Web | 6. dubna 2017 v 16:31 | Reagovat

[6]: [13]: Súhlasím s vami dvomi...

20 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. dubna 2017 v 16:34 | Reagovat

[17]: Nejstarší syn chodil s dívkou od 16 let- brali se v 24 letech a jsou spolu přes 30 let. Vidět je spolu je požitek. Tak, jak ti dva si rozumí, je obdivuhodné. Mají společné záliby - malování, čtení, dovedou si o všem možném popovídat. Děti mají obě slušné, pracovité a domov krásně upravený. Z toho máme i my radost. U dalších synů-máme 3, je to podobné, mají se se ženou rádi a děti vychovávají také dobře. Je něco v životě důležitějšího?V tom vidím pravou lásku, vydržet spolu i při případných potížích, podporovat jeden druhého. Toleranci.

21 bonneris bonneris | Web | 7. dubna 2017 v 1:29 | Reagovat

Pravá láska přijde, když to čekáš nejmíň. Já toho svýho potkala cestou domů ze školy, a když jsem ho viděla, měla jsem zvláštní pocit u žaludku. Byl to úplně cizí člověk. Najednou jako bych viděla jinak, všechno vonělo jinak. Oba jsme po sobě pokukovali. A ještě ten den jsme šli spolu ven. A pak ten další a další a další. Už to bude pět let. Jo, myslím že měla tvoje babička pravdu. Stačilo ho potkat a cítila jsem to.

22 Blackie✰ Blackie✰ | E-mail | Web | 7. dubna 2017 v 2:07 | Reagovat

Jak to říct. Nikdy jsem na pravou lásku nebo lásku na první pohled nevěřila. A to jsem byla vždy snílek a nechávala jsem se unášet sny, představami a jinými věcmi. Svou dětskou lásku jsem měla, byl to kluk z vedlejšího paneláku, kterého jsem znala snad od malička, nebýt on o rok starší věřila by jsem že naše maminky spolu sdíleli pokoj v porodnici.
Když jsem s ním procházela pubertou tak v jeho blízkosti vždy pociťovala takové hezké šimrání v břiše. :)
Opravdu ráda na to vzpomínám, ale pravdou je, že když jsme spolu tenkrát jako 16ti letí chodily nebylo to ono. Všechna ta pohodovost našeho kamarádství se najednou vytratila. Tak jsme se vrátili k tomu, že budeme jen kamarádi. I když těmi už nejsme nějakou řádku let. Nechť je ti země lehká :(
Ale pak jsem se seznámila s klukem. Opravdu zajímavým klukem. A i když pro mě byl neznámí a prostě nový cítila jsem se s ním jinak. I přes nevědomost, poznávání jsem cítila něco jiného. No a nakonec jsme spolu 5 let, 2,5 roku spolu žijeme, budeme se brát.
Tvoje babička měla pravdu. Opravdu. Přijde to samo a holka nakonec pozná, že to je ten pravý :) Cítím to

23 Elenya Elenya | 7. dubna 2017 v 10:35 | Reagovat

[20]: Jako kdybych viděla nás dva. Máme téměř stejné záliby, stejné názory a dokonce i odpovídáme úplně stejně. Je to jako kdyby byl druhá polovička mé duše, jelikož i to přemýšlení máme stejné. Když se naskytne problém, sedneme si nad tím a v klidu si o tom promluvíme, než dojdeme k závěru. Díky tomu, že jsme oba tak stejní, tak nemáme problém  vše vyřešit rychle. :)

24 láska láska | 7. dubna 2017 v 11:22 | Reagovat

láska... ach láska.. co je to láska?

Láska, to je když v píči šulín mlaská

25 helmii helmii | Web | 7. dubna 2017 v 11:42 | Reagovat

Taky jsme skoro stejní.. já nad něčím premyslim a on o tom začne mluvit.
Láska není úplně jako na začátku.. teď už je taková hlubší.. ale rozhodně ne menší :-)

26 Daisy Daisy | Web | 8. dubna 2017 v 9:16 | Reagovat

Můžete dělat určitou věc milionkrát, až pro vás může ztrácet význam, do té doby než se objeví ten, kdo tomu dá význam.

Tohle je tak strašně krásné a pravdivé. Připomnělo mi to i to, že někdy děláš s člověkem věci pořád dokola. Je  to už takový stereotyp, ale když miluješ, je ti jedno,co vlastně děláte, ale užíváš si ten pocit, že jste spolu a je vám sakra krásně :).
Díky za milý článek :).

27 Lenka Lenka | E-mail | Web | 8. dubna 2017 v 10:01 | Reagovat

Hrozně krásný článek:) Taky si myslím, že mám toho pravého, nemyslím si, že bych s kýmkoliv jiným mohla být tak šťastná a cítit se tak jako s ním. Ale občas se bojím, protože pořád všude dokola vidíš, že to nevydrží. Ve většině případů ne. Ale věřím, že budeme výjimka :) Hodně štěstí i tobě (:

28 Jane from Dreamland Jane from Dreamland | Web | 8. dubna 2017 v 18:42 | Reagovat

Já mám bohužel na lásku smůlu :(

29 Kate Kate | E-mail | Web | 8. dubna 2017 v 21:33 | Reagovat

Milovat celým srdcem, po rozchodu sbírat jeho kousky kde jen se dá a složitě je slepovat - tohle čeká všechny, kteří o lásce sní. Zní to děsivě? Ale je to koření jinak šedivého života a nemůže nám být vytýkána nečinnost... My si lásky užíváme naplno! ;-)

30 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 10. dubna 2017 v 10:43 | Reagovat

Jak bylo řečeno, je rozdíl mezi láskou a zamilovaností, oboje má ale co do sebe.
Zamilovanost je spíš chemie, dva si k sobě čuchnou a svět je růžový, láska už je to, kdy si ti dva musí rozumět, umět se dohodnout, mít se rádi pro to jací jsou, nebo možná i přes to, jací jsou. Láska je to, když ti dva vystřízliví ze zamilovanosti a kouknou na vztah trochu realisticky - a zjistí, že je ten vztah naplňuje a obohacuje, že je to vztah, který chtějí vést až do posledních dnů. I přes to, kdo má jaké chyby a jaké zlozvyky.

Jinak ale souhlasím, proč neužívat zamilovanosti plnými doušky? Když to nevyjde, aspoň budeme mít chvíli pocit, že jsme byli milováni a milovali jsme - a že to bylo krásný.

31 JB JB | Web | 10. dubna 2017 v 11:10 | Reagovat

Všechno je jen o hlavě.. Pokud chybí komunikace, každý vztah půjde do kopru. Na lásku musí být dva, nikdy jeden, nebo jeden a půl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama